Vítáme další
pracovní ráno…Už ráno se probouzím s obavami, co zase bude…I když jsem
vlastně smířená s tím nejhorším…:D…
Jdeme na
housekeeping, kde už se rozdávají papíry, samé check outy…No to potěš
knedlík…Určitě je tam budu mít taky pěkně vysázený jeden vedle druhýho a pěkně
na Northu…:D…
Tak dopadno to
úplně jinak, než sem čekala…Nemáme papír, ani já ani Míša, čekáme
v kanceláři, až s námi něco udělají…No takže už je mi úplně jasný, že
nemáme šanci urvat žádnej ručník nic…Naštěstí nám Ozcan přinesl naše vitamínové
drinky, tak alespoň nějaké to povzbuzení…:D…
Najednou vidím
na stole vyskládané papíry, Klaudia, Jefrey a nějaká černoška a všichni mají 4
check outy na North tower…Už předtím jsem to věděla od Klaudie…No co, líná
huba, holí neštěstí ne?...Naznačuji Timothymu, že by mě mohl dát ke Klaudii, že
4 check outy jsou fakt moc…:D :D…
Timothy mi dává
za pravdu a připisuje mě ke Klaudii, nic lepšího se mi stát
nemohlo…Konečně!!!...
Míša bude
pracovat pěkně po boku Jefreyho, který je hrozně v pohodě a každý ho má
rád…:D takže taky dobrý…J
Když vevýtahu
potkám Klaudii a ukazují jí svůj board, který vypadá přesně jako ten její,
nejdříve nechápe, ale pak uvidí vedle svého jména napsáno i to mé a začně
pískat, vřískat…Jak kdyby zrovna vyhrála v loterii 20 milionů
dolarů…Takhle už jsme tady na tom špatně…:D…
Práce nám jde
od ruky, ještě po boky supervisorky Carol a Ozcana…Jsme opravdu jak jedna
rodina…:D…
Ozcan nám
pomáhá stlát postele, vysávat…:D…Celkem máme 4 check outy, po dvou check
outech, co máme hotové, přestanou všem na North toweru fungovat elektronické
karty, takže na to prdíme, nemůžeme se dostat do pokoj a jdeme a pauzu…NA
jednom z check outů jsme našli luxusní sendviče, rozdělujeme se
s Martinem a Paulem…:D…No máme se skvěle…Po hodině se vrátíme zpátky,
karty stále nefungují a tak musíme na housekeeping si karty vyměnit…A pak
pokračujeme v práci..:Sprácně do pokoje nesmí vstupuvat nikdo kromě
housekeeprů a supervisorů…Ozcan tam s námi tráví asi 4 hodiny a Carol ho
ještě popichuje, ať vysává i skříně apodobně…Chudák…:D…Ale pomoc se nám vždycky
hodí…J
Takováhle práce
mi vůbec nevadí…člověk se nefláká, pořád něco děla a ve více lidech to skvěle
utíká, je dobrá nálada, smějeme se, bavíme se…:D…Ani nepřemýšlíme nad tím, že
myjeme zrovna záchodová prkýnka, je nám fajn…:D
Končíme kolem 5
hodiny odpoledne, což je tak akorát…J…
Přicházím domů
a Míša zrovna vynáší trash, skončila před pár minutami…J…Sedám k počítači a
hledám ubytování v New Yorku ,nacházím hotel přímo na Manhattanu a to
pouze za 30 dolarů za noc…To se mi ale nějak nezdá…Ne že bych byla nějaký
přeborník na ubytování, ale vždycky, když sem něco našla, jao ubytování
v Miami nebo boat trip, tak jsem z toho byla nadšená a teď mám prostě
divný pocit, že to není dobré…Hledám dál, asi 4 hodiny sedím u počítače a jsem
z toh opravdu celá otrávená, protože když Ozcanovi ukážu hotel na
Manhattnu, hned řekne, jo to je okay…Ale podle mě to zase tak okay není…Ono je
vždycky nejjednodušší něco jenom odsouhlasit…Už vidí, že jsem fakt naštvaná,
tak mi posílá další odkazy na hotely, ale to se mi zdá zase daleko jak prase od
centra…A platit majlant za taxíky apod…Nevím, potřebuju čas asi o tom více
přemýšlet…
Když mě něco
nezaujme na první pohled, tak mám prostě strach do toho jít…To ale Ozcan
s Míšou moc nechápou…
Ozcan vidí, že
už jsem fakt rozčilená, přijíždí k nám domů…Chvíli se snaží něco najít,
ale prostě už není na to nálada, takže radši s Míšou koukají na fotky z Neon
párty, já jdu do sprchy, protože večer jedeme za Polákama…Míša je ale unavená,
tak zůstává doma…
Poláky jsme
potkali už cestou, co jsme k nim jeli, takže se domlouváme, že dáme spicha
na pláži a půjdeme na 69 Avenue posedět na Jachtu…Nesmí chybět nějaká piva,
brambůrky…
Posezení na
jachtě je skvělé, krásný měsíc, všichni se shodujeme na tom, že bychom chtěli
na tomhle místě sedět na vždycky…S polákama je taková sranda, že po 20 minutách
nás všechny bolí břicho…A ještě v kombinaci s naší úrovní angličtiny,
jsme vždycky úplně mrtví smíchy!...:D…
Kolem 12 hodiny
se rozhodneme, že půjdeme domů, a jelikož já to mám nejdál, rozhodli jsme se,
že půjdu s Poláky, vememe kolo a Ozcan mě odveze domů…
No jenže
Klaudie cestou domů dostala chuť na míchaná vajíčka a kuchařské úmění Paula si
nemůžu nechat ujít….Takže se vaří, a pořád je hodně veselo…Večeříme kolem 1
ráno…:D…
A znáte to, to
jsou pořád prdelky prdelky a najednou už víte, že je opravdu čas jít spát…Ale
vůbec se mi nechce tuto rodinnou večeři a pohodu opustit…Carol už spí asi od 9.
večer ale nezapomene vždycky své kluky (Ozcana, Ramazana, SAliho) zkontrolovat,
když přijdou domů a zeptat se jich, jestli jsou opilí…:D…Tuhle černošku bych si
fakt vzala s sebou domů, a jaká je s ní prča…:D Má sice svůj svět, ale
je skvělá…
Zůstávám přes
noc, Klaudie mě se smutným výrazem v očích přemlouvá….A že jí to jde dobře,
taková herečka…:D…Pro dnešek mám tedy nový domov…Ale nezapomínám napsat Míše
zprávu, aby se o mě nebála…J
Žádné komentáře:
Okomentovat