Jdeme do práce…Je
před námi další early day, protože já dostávám opět pouze 6 stay overů na North
tower a Míša Ocean Dunes, která je jednoduše TOP mezi všemi budovami…Tam já
jsem naposledy zavítala asi před dvěma měsíci…:D :D…Už ani nevím, jak to tam
vypadá…
Při ranním boji
o vysavače, jsem docela v klidu, protože 6 stay overů dokážu vysát i
koštětem…:D …
Takže vysavač
který nalézám v jednom z pater, schovávám pro Klaudii, která zase
vyfásla pěkně check outy…Chudák…
Kolem 12
hodiny, jdeme na oběd, potkala jsem Ozcana na north tower, Míšu potkáváme na
Ocean dunes, takže společně posedíme v break roomu, Míša si dává svůj
vlastně vyrobený sendvič, já užírám Ozcanovo Ravioli, Míša užírá Ozcanovi
chleba, obě mu pijeme čokoládové mléko…:D…Má z nás opravdu radost…
Celou pauzu se
bavíme o vajíčkách…Pro mě nepochopitelná záležitost, že v Turecku dokáží
sníst jen jedno nebo MAXIMÁLNĚ dvě vajíčka!...A je pro ně nepředstavitelné, že
by jch snědli víc…Omeleta z jednoho vejce musí být opravdu k popukání…
Po již několika
denní konverzaci na téma Turci a vajíčka, odvozuji, že mají asi jiné zažívání a
prostě jim to nějakým způsobem nedělá dobře…
Máme chuť na
vajíčka…Jen co přicházíme z práce( asi kolem 3. hodiny)…Děláme si ŠUMAVSKÉ
topinky po Americku…:D
Jak to vypadá…Opečete
toustový chleba, prdnete na něj cheddar, na to míchaná vajíčka a zalejete kečupem…Miluju
topinky…I ty po Americku!...:D
Jdu na chvíli k bazénu,
potřebuji odpočívat…J…
PO chvíli jdu
ale domů, přece jenom dobírám antibiotika, ale hlavně večer jdeme k Polákům
a Čechům na grilovačku…J…
Míša mluví na
skypu s Tomášem…J…Ani
nemáme moc času, nějaké ty přípravy, jdeme nakoupit, kupujeme si jedno pivo…:D…Energeťák
na zítra do práce, nějaké vitamínové drinky, cheddarové krekry a vyrážíme…
Máme rádi
rodinné posezení s Martinem, Soňou, Claudií, Paulem (Poulíííím), Ozcanem…Nic
nám nechybí…
Klaudie pro nás
připravuje skvělý hamburger, martin skvělý párek…:D…No nemáme se skvěle?...
Sice jsme
všichni kompletně sežraní od komárů, zabili jsme pár Švábů, ale jinak všechno fajn…Než
začně z čista jasna pršet…:D…
Už je něco
kolem jedné ráno, Míša už skoro spí, přestává pršet, takže se můžeme vydat na
cestu…J…
Jen co jsme
urazili asi 30 kroků, začne pršet znova, ale asi tisíckrát víc, schováváme se
pod nějakou střechu a jen tak čekáme…:D Ozcan se pokouší volat Santovi, ale
marně, ten už dávno spí…
Po 10 minutách
déšť utichá a můžeme se rychlochůzí vydat domů…:D
Přicházíme
domů, padáme do postele…Spíme…J…
Poláci mi
opravdu budou chybět…Jen je člověk vidí a už se směje…Škoda, že jsme se tak
dobře neznali dříve, abychom spolu naplánovali cestování a všechno…L…Ale abychom to trochu
napravili, předběžně jsme naplánovali společného Silvestra v BRNĚ!...Tam
to máme skoro všichni přibližně stejně daleko…:D :D
Žádné komentáře:
Okomentovat