úterý 6. srpna 2013

62. den - 05/08/2013: 2 MĚSÍCE V USA

DAY OFF!...Bohužel jen pro mě, Míša vstává do práce…J…Vstávám s ní, protože venku je úplně jasno a už v 8 ráno vedro na padnutí…Teda vedro na padnutí pro všechny ostatní, né pro mě…:D…Snídám hodně vydatně, ať pěkně na pláži vydržím, co nejdéle…Jen co Míše začala pracovní doba, já si oblékám plavky a vycházím z bytu 10 minut za ní…Akorát že jiným směrem…Ozcan už se sluní u bazénu na Villa 2, takže první mířím tam…V tom ale potkám našeho housemana, který ke mně asi chová nějaké sympatie, ptá se mě kam jdu a jestli může za mnou přijít…Houseman, černej jak bota a úchylnej jak nikdo…:D…Prohodíme pár slov, po chvíli se ale omluvím, že už na mě čeká kamarád a raději jdu…Otazky typu, jaký kamarád a jestli mám přítele raději ignoruje, protože po odpovědi, že nemám by následovala další otázka proč…A na to opravdu nemám čas…:D…Loučíme se potřesením ruky, přičemž jeho potřesení ruky je jeden obří černý stisk…Fuj…:D
Naštěstí už jsem u bazénu, popíjím si jahodovou margaritu, obloha bez mráčku, přesně tak ,jak to mám ráda…:D…Ozcan se trochu obává, že kvůli mně bude za chvili k nerozeznání od černochů…Černej je totiž sám od sebe a já ho pořád tahám na sluníčko…:D…Hrajeme karty, bavíme se, předvádíme exibice skoků do vody, půjčujeme si kruh, který je určen jen k záchraně života…A ne k tomu, aby jeden byl v kruhu ve vodě a druhý běhal kolem bazénu jak blázen, aby toho druhého vozil…a dělal mu takový menší aquapark…:D…Nás to ale baví…:D…
Po 4 hodinách blbnutí ve vodě, jdeme k moři…Sice je bezvětří, ale jsou zase obrovské vlny…A já pořád nevím proč, ale mám z nich strach…Asi už fakt stárnu…Takže se jen tak plácám na břehu a pozoruji, jak se Ozcan a ostatní nechávají smést od vln…:D…Přitom vypadají, že sotva lapají po dechu…Sice Ozcana neznám tak dlouho, ale kdyby šlo do tuhého, asi bych tam pro něj skočila…:D
Přes největší poledne zůstáváme ležet u bazénu, vysvětluji, že sluníčko má teprve ty pořádné grády a oběd odložíme na později…A za to, že naše břicha musely čekat až do dvou odpoledne dáváme si nálož Ravioll s čokoládovým mlíkem s extra porcí parmazánu…:D…Pěkně si to sníme v klimatizované místní hotelové restauraci a cestou zpátky k bazénu doplňujeme tekutiny…Samozřejmě v podobě coca coly, fanty a ledového čaje…J
Vracíme se zpátky k bazénu, sem tam se zajdeme opláchnout k moři, slunce svítí, jasná obloha…Takhle bych nejraději trávila každý svůj day off…:D…
Kolem 5. hodiny za námi dorazí i Míša, která ale poleží jen chviličku, protože si pádí zaběhat do fitka…J…Já jsem se včera v práci naběhala až až…A ráno po snídani jsem si zacvičila, takže já mám pro dnešek splněno…V 7 večer dostávám chuť na kukuřici, takže se po devíti hodinách na sluníčku zvedáme a jdeme domů odnést věci a pak hned na nákup…Jen co odemknu dveře, přijde mi zpráva…Martin se Soňou nechtějí být večer doma…Dobrá zpráva pro nás, připojují se i Poláci…Navrhujeme pláž, pivo, nějaké hry…Všichni souhlasí, s nadšením…Nejdeme jen pro kukuřici, ale i pro něco dobrého na naší BEACH – GAME – PARTY…
Míša ale stále není doma, tak snad bude souhlasit…a něco vyberu…po cestě do Lionu ale zjistím, že nemám pas…A bez pasu mi tu nic neprodají…Ozcan sice pas má, ale tak budeme muset dělat, že se neznáme…Protože stačí aby alkohol kupovala jedna osoba a pasy musí předkládat všichni…Před obchodem se loučíme…nenápadně se sejdeme u chladícího boxu s nápoji…ukazuji na SMIRNOFF – limetkový…A jdu zase pryč…V košíku mám dvě kukuřice, Ozcan zbytek…Chce se mi hrozně smát, stojí ve frontě za mnou a já mu nemůžu říct ani půl slova, abychom nevzbudili v někom podezření, že se známe…:D…
Platím svůj nákup a čekám venku, opodál Lionu…Ozcan přichází, nakoupeno má taky, takže je všechno v pořádku…J
Když přijdu domů, Míša vychází z koupelny a už je v pyžamu…:D…Oznamuji jí, co se večer bude dít, že za hodinu máme sraz s Polákama, Soňou, Martinem a Ozcanem na pláži…J A že jsem koupila pit, který asi ani nebude dobrý, ale za utajených podmínek to ani jinak nešlo….:D…
Míša se vysvléká z pyžama, já jdu do sprchy…Za chvíli jsme ready a jdeme na 70. Avenue, kde máme sraz…Klasika, mají zpozdění, asi byl zase PAINTING…:D Jak Paul nazývá, když si holka děla make – up…:D…Paaaaaul, your English is so so bad, komentuje jeho přítelkyně Klaudie…:D…Paul a Klaudie je ten nejvtipnější pár, který jsem v životě viděla, člověku stačí se na ně jen koukat a směje se celý večer…:D…
S desetiminutovým zpožděním se všichni scházíme, všichni vybaveni dekami, prostěradly, dřínkami, chipsami a Ozcan pomerančovým džusem a limetkovou sodou…J…Ještě poslední dva dni Ramadánu…J…Pak jsem na kluka zvědavá…:D…Hrajeme Macháčka…Smějeme se jak pominutí…:D…
Po Macháčkovi následuje hra Tower…nebo nějak tak, všichni jí znají, já jí vidím poprví v životě, ale je to něco na způsob mikáda, vytahovat dřevěné kostky z věže, která nesmí spadnout…Většinou spadne u Míši…:D…A to jsem si říkala, že já jsem přesně ten typ, který má obě ruce levé…:D Ale jsou zřejmě i horší…:D…Všichni se u toho baví…:D
Večer završíme společnou fotkou a kolem 12 jdeme na kutě, protože musíme zítra do práce…J
Sice ne všichni, ale když jsme společně přišli, tak i společně odejdeme…J

Uleháme do postele, a já jsem nad míru spokojená s tím, jak jsem strávila svůj day off…J…Líp by to snad ani nešlo…J
                                                           THANK U EVERYBODY!

Žádné komentáře:

Okomentovat