sobota 10. srpna 2013

67. den - 10/08/2013: GOOD GAME AGAIN!

A je tu další pracovní den...Jen co přicházíme do práce, všímáme si nového rozpisu...Ach jo, rozpis je psaný až do 22. 8. ...No až...ono to zase není tak dlouho, jen já si pořád neuvědomuji, jak ten čas letí...No na to raději nemyslet...
Víte, jak jsme si stěžovala, že už mě na North tower asi nechtějí?...Omyl!!...Chtějí mě tam až moc...Dostávám papír, kde mám jeden check out a dokonce 19 stay overů...No tak to budu v práci asi do noci...Ale nějak mi to ani nevadí, že by se mi po Northu dokonce zastesklo...Fakt už to jde se mnou z kopce...Bude mi chybět úplně ale úplně všechno..Snad i ty hajzlíky, které tu musím drhnout...:)...A ty špinavé, věčně černé, zaneřáděné vany celé od písku...Dobře, tak ty bych možná oželila, ale ty lidi...Lidi, kterí vlastně vůbec neznám, ale každé ráno nás zdraví s úsměvem od ucha k uchu...A věřte nebo ne, ale když ráno potkáte takto dobře naladěného člověka, který vás pozdraví a popřeje vám hezký den...Opravdu ten den máte hned hezčí...Já určitě...Ano je možné, že tyto lidi jsou úplně stejně vytočení jak vy, že musíte ráno do práce, ale nedávají to znát a je to fajn...I když já jsem teda snad nikdy vytočená nebyla z toho, že bych musela do práce...A vlastně asi z ničeho...:D...A to víte, že já se vytočím hodně snadno a rychle...By vám mohla moje mamka s babičkou něco navyprávět...:D...Ale je fakt, že jejich úmění vytočit člověka k bezvědomí je opravdu nepřekonatelné...Myslím si, že můj tlak nikdy nebyl v takové normě jako je tady...:D...
No nic...Pracuju jak to jen jde...Přicházím do prvního check outu, kde na mě čekají dvě vajíčka, coca cola a 20 dolarů...Nooo to má člověk hned lepší náladu, lítám po pokoji, jak splašená...dyž v tom přijde Rosa, má supervisorka pro dnešní den a posílá mě do 11.patra, že se tam prý stala nějaká nehoda a hosti potřebují servis hned...No to bude zase dílo..Ale co zvládla jsem vybouchlý záchod jednou, zvládnu ho i podruhé...Žádný problém...Jdu na to...Přicházím do pokoje, ale žádnou nehodu nikde nevidím...Šahám, čuchám ke všem postelím...Nic necítím...V koupelně vše v normě...No tak se pustím do běžného úklidu...Asi i Američani sem tam zalžou, aby dostali servis dřív, než na ně přijde řada...Stejná situace se mi stane po chvíli znova...:)...
Vracím se zpátky k mému check outu, když mi v tom ťuká na dveře, kdo jiný než Ozcan...Dnes mám ale opravdu strach, že nestihnu vše, co mám psané na papíře...A v 6 odpoledne nám přestávají fungovat elektronické karty...Ozcan v ruce drží jak jinak než cheese pizzu, pokládá mi jí na stůl a důrazně mi vysvětluje, že jíst musím a ať si jen sednu, že mě 5 minut nezabije...A má pravdu, pochutnávám si na výborné pizze, zapíjí jí fantou...:)...A až poté se vracím zpět k práci...
Jeden stay over střídá druhý...Jde mi to pěkně od ruky...Když v tom přijde Rosa s tím, že musím udělat ještě jeden check out...Říkám jo klidně, žádnej problém, ale koukni na můj papír, to nemůžu stihnout i kdybych se tu zbláznila...Rosa se nestačí divit a hned nápad s dalších check outem zamítá...:D...
Končím v 18:20...Dobrá práce...:)...Musím se pochválit, i když jsem byla pochávela jak od Rosy, tak Carol...Která si stačili i zanadávat na Wandu, jak debilně píše ty rozpisy...:D
Když přicházím domů, Míša už je doma, ale asi jen hodinu...Dneska je celkově všude busy day...Přesto, že měla 20 stay overů na Ocean dunes, nejoblíbenější budově s nejměnšími pokoji...
Vyfasovala 10 dolarů dýško, já celkem 26...:D...
Rychle do sprchy a domluvit nějaký ten plán na večer...
Rozhodli jsme se hrát karty na pláži...:D...Moje snad nejoblíbenější činnost...Ozcan měl ráno nehodu na kole, sejmulo ho americké SUV...Asi jako nás první den...Ale je v pořádku, nic se nestalo, jen kolo potřebuje opravit...Takže ať je to fér, dáváme si sraz na 70. Avenue...:)...A půjdeme do Starbucksu než dorazí ostatní...
No jenže jsem tak chytrá hlava, že jsem zapomněla doma karty a piva...:D...Takže po občerstvení ve Staru, jdeme zpět k nám do Toweru 2...Cestou si ještě vzpomeneme, že nemáme, co k snídani, takže ještě musíme nakoupit, alespoň chleba...:D...
Vyzvedáme karty, odkládáme nákup a můžeme se konečně vydat na 70. Avenue...
Přichází Klaudie, Paul...
Hrajeme karty, popíjíme...I když dneska Ozcana vystřídala Míša, která nepije, proto když prohraje, pijeme všichni za ní...:D A to je fér...Po chvíli přijíždí i Yurda, který byl pár dní indisponován, měl v těle nějakou infekci a poležel si pár hodin v nemocnici...:(...Ale vypadá, že je v plné síle, PRŠÍ hrajou i v turecku, takže žádné dlouhé vysvětlování  a jde se na věc!...:D
Asi kolem jedenácté se mi vypne mobil, který nám celou dobu dělal lampu...A tak je nejvyšší čas jít domů...:)
Všichni se loučíme, ale ne na dlouho, jelikož zítra nás čeká hromadná párty, kterou pořáda sama Fremie s manželem Noelem...Bude to u nás v hotelu a PIZZA ZDARMA!!!!...A jelikož mám zítra day off, tak vám garantuju, že tam budu nastoupena mezí prvníma!...
Sice to byl dneska busy day, ale so so great!!!...Proč chvíle, když je člověk nejvíce spokojený, utíkají tak rychle...:(...
Zítra vám říkám, že zbaštím tolik kousknů cheese pizzy, jako nikdy v životě...A že už tady mám docela trénink po dvou měsících!...:D :D
                                                                             See u...:)
                                                              (Američanky v akci...:D ...)
 Chtěla jsem vám ukázat něco z našeho prostředí...:)...
Někteří vypadají utrápeně, i když nejsou a někteří vypadají pořád dementně...i když nechcou...:D...


2 komentáře: