Ráno se
probouzím v 8:02, dýl jsem tu snad nikdy nespala…J…Venku zima jako prase,
nechápeme absolutně, co se děje…L
Ale co, plánů
máme haba děj…
Nejdříve
vydatná snídaně, míchaná vajíčka, vajíčka na tvrdku, toustíky…Jen co se
zakousku do křupavého toustu, píše mi Noel, tedy noeloho facebook, ale je to
fremie…Jestli můžu jít do práce…Ach jo, co tam zase dělají, mám den volna,
plány, ne nikam nejdu…Necítím se na to….Odepisuji, že bohužel, že nejsme
doma…Lžu…Ale co mám dělat…L…
O 15 minut
později někdo klepe na dveře, myslím si, že to možná bude OZCAN, máme spolu jet
do velkého obchodního centra, do TANGERU vyměnit mé plavky, víte, jak mi
koupil…:D…
Otevírám dveře
a v samém překvapení vidím JUANA, jak stojí u dveří a hned za ním přibíhá
Carol a ptají se mě jestli můžu jít do práce…:D…No to jste se zbláznili
ne?...Za chvíli odjíždíme, máme plány…L…Ptám
se, co se děje, když je čtvrtek, což není žádný busy day…A Carol mi vysvětluje,
že kvůli dešti nedorazili nějací černí do práce nebo co…:D…No tak to už vůbec
ne!...:D
Zavírám dveře,
říkám to Míše, ta se diví stejně jako já…Za chvíli slyším zase klepání a zase
je to Juan s Carol, Carol chce pozdravit Míšu, která je ještě
v pyžamu, tak jen nenápadně vykoukla ze dveří našeho pokoje…:D…
Snad už nikdo
nepřijde, po chvíli zase klepání, ale to už vím, že je jen Juan, který mi
mezitím stihl poslat zprávu, že je trochu opilí, že včera byla Kolumbijská
párty a že se moc omlouvá…:D Tak se asi ještě přišel omluvit osobně…J…
My však nemáme
moc času nazbyt, chystáme se do Tangeru, za chvíli nás má vyzvednou Ozcan
s taxíkem…Opět mi píše Fremie, že Ozcan je na cestě k nám, ať jdeme
dolů…:D…To je tak, když někomu zalžete, ale co, tak jsme kdyžtak byli jen někde
na snídani…:D
Jdeme dolů,
zima jako prase, mám na sobě rifle, triko a bundu…a jako je mi tak akorát,
možná trochu zima…Na Ozcana čekáme raději dole u výtahu, ne venku…
Přijíždí
v autě se Santou, tak tady říkáme našemu chlápkovi, který vypadá jak Santa
a mi ho máme k dispozici jako taxikáře…Santu má každý rád, protože je
levnější než autobus…:D…
Přijíždíme do
Tangeru, první zastávkou je Tommi Hilfiger, kde se ptám paní, zda je možné
vyměnit oblečení co mi koupil můj skvělý a hodný kamarád Ozcan…Samozřejmě že
je…J…Měním plavky, nebo ne
ani plavky, ale spíše velikost…J…A
mikinu vracím, protože jí nepotřebuju a když jí budu potřebovat, tak si jí
koupím sama…J…Plavky
jako dárek přijímám, protože tak jsme si fifty fifty…J…
Ozcan si kupuje
krásné tenisky Tommi Hilfiger za 18 dolarů…:D Škoda, že nemají dámské, už bych
je tam měla taky!...Ceny neuvěřitelné…:D…Opravdu…
Pokračujeme
dál…Nevidíme nic extra…Nebo teda nic, co bychom si museli koupit…Jen do té
doby, než vejdu do GUESS…Nevím proc, ale zkoupila bych tam úplně všechno…Krásná
bunda, která mi padne jak vyšitá, ale nechávám jí tam…Pořád musíme čekat do
září, kdy ceny půjdou rapidně dolů…I když už nevím, jak můžou být ještě
nižší…:D
Ale aby mi
nepuklo srdce, beru si jedno triko…J…Alespoň
něco pro radost…I když já mám ty radosti pořád…:D
Procházíme
další obchody, kupujeme si ponožky…:D…Takové hodně veselé…a hodně levné, jak
jinak…:D…
Po pár hodinách
začínáme mít hlad, vyjdeme z Outletu a uvidíme Wendy ´s…Ooooooh, tak tam
musíme!....Abychom si mohli odškrtnout položku ze seznamu, co cheme ještě
v Myrtlu stihnout…J…
Jedním slovem
DELICIOOOOUUUUUUUS!!!!!!....To bylo něco tak skvělého, že snad začnu věřit
v Boha, že opravdu existuje…Protože takové jídlo nemohl vyrobit člověk,
ale někdo, kdo má opravdu nadpřirozené schopnosti…Tak tam jsme naposled určitě
nebyli…Kam se hrabe T.G.I. Friday ´s…Opravdu…Možná i pizza hut a tu že miluju
z celého svého srdce!...:D
Aby toho nebylo
málo, jdeme do WALMARTU, nakupuje košík plný víte čeho? Ano jídla!...:D…I když
jsme zrovna neskutečně přejedení…Stále cítím tu chuť BACON CHEESEBURGRA
v puse…A nechci, aby to nikdy skončilo…:D…
Ano skončilo
to, přijel pro nás Santa, který má auto narvané lidmi…:D…Dělíme se o sedačky,
jak to jen jde…:D Další zastávkou je centrum, což je poměrně dost z ruky a
my pak ještě potřebujeme na letiště, abychom se mohli zeptat, zda má Ozcan
biometrický pas nebo ne…
Asi 6 lidí
vystupuje v centru, další dva nastupují a jedeme na letiště…Mám strach o
cenu, protože jdeme opravdu hrozně dlouho…Pomalu hodinu, ale Santa je hodný pán
a ujišťuje mě, ať jsem v klidu a
nebojím se…:D…Ale já se bojím…
Jsme na
letišti, vybavují se nám vzpomínky, když jsme přilétali…J Krásné vzpomínky…Hned uháníme
za paní, která má na starosti odbavování, ale o biometrickém pasu nikdy
neslyšela ani ona, ani kolegyně, co stojí vedle…No tak co to je?...Vysvětluji
jí, jak je to pro nás důležité, že budeme opouštět státy atd atd…Paní neví…L…
Tak takhle se
ale odbýt nenechám…Jdu za dalším pánem a paní se stejným problémem…
Samozřejmě u
nás poznáte biometický pas na první pohled, ale v Turecku je prostě
všechno jinak…Pasy jim vydávají jen na dobu pobytu někde a to je ještě hrozně
obtížné…L
Ani pán a paní
nám neporadí…Vracíme se zpět do auta, ale pře námi sedí dva mladí lidé, myslím,
že z Kazachstán, mladíci začali s Ozcanem mluvit turecky…Vůbec
nechápu, holčina umí 7 jazyků…:D…A
ujišťuje nás, že Ozcan má biometrický pas, že tam má mezinárodní znak ( ten
který jsme včera našli na internetu) a jsou si 100% jistí…Okay, super, to jsme
chtěli slyšet, alespoň od někoho…Přijíždíme domů, projeli jsme snad celé Myrtle
beach a Santa si účtuje jen 10 dolarů, nádhera…Přicházíme k nám a hned
sedneme k počítači a bookujeme loď…Protože Salih se rozhodl, že
s námi bude v Miami jen do 16. 9. a poté poletí domů a my poplujeme
na BAHAMY a jiné divy světa…J…Já
už se tak těšííím…:D…
Zaplaceno je,
ještě by to chtělo potvrzující email…:D No nic, snad dojde později, vypadá to,
že vše proběhlo v pořádku…
Ze Spiritu,kde
jsme koupili letenky do Miami, zase přišlo úplně všechno, ale asi si zapomněli
strhnout peníze nevíme…:D
Plánujeme náš
výlet dál…Včera jsme měli plán poměrně složitý, pořád bychom měli s ničím
starosti…Když dneska Ozcan přišel se skvělým nápadem…Poletíme z Miami
rovnou do New Yorku a tam si koupíme 6 denní poznávací zájezd a uvidíme vše, co
jsme chtěli…New York, Washington, Niagáry, Boston, Buffalo…atd atd…S hotelama,
se vším všudy komplet a za rozumnou cenu…A máme hlavně po starostech…J…Další 4 dny budeme mít
v New Yorku vyhrazeny na nákupy!!...A různé jiné zábavičky…:D…
No a já bych to
viděla tak, že příští rok sem pojedu za tím, abych viděla Las Vegas…Přemýšleli
jsme nad tím kolikrát a prostě asi nejde, aby si člověk splnil všechny svoje
sny za 4 měsíce…J
Takže Las Vegas oželíme, pro tentokrát…:D…
Ještě bych vám
tady hodinu mohla psát o tom, jak chodíme pořád do banky a zpět, jak se při
bookování cpeme míchanými vajíčky…Ale to zase až jindy…:D…Dneska už je čas jít
spát…
Už abychom měli
vše zařízené a mohli trávit večery jinak než u počítače…:D…
Žádné komentáře:
Okomentovat