Tak a je to
tu!...Ráno vstáváme kolem 5. hodiny, strašné…Snídáme, doklízíme, balíme,
všechno najednou!...Santa nás má vyzvednout v 6, to jsme na něj
zvědavé…Amer nám přijde celej rozespalej zkontrolovat pokoj, všechno je
v pořádku, takže můžeme vyrazit…Vedle v pokoji spí mimo Amera a Tanyi
ještě dva cizí lidé…Hmmm asi naši noví následovníci…Tanyi nám popřeje hodně
štěstí, jen jedním ještě polozavřeným okem, ale aspoň něco…Zabouchneme dveře…Naposledy…Naposledy
jedeme výtahem z pátého patra…Ale jak jsme ještě rozespalé ani to
nevnímáme…Což si myslím, že je pro nás jedině dobře…
Čekáme dole na
Santu, jak jinak…Před tower 2, jen doufáme, že přijede na čas, abychom stihli
náš let…J…Ufff,
má jen zpoždění 10 minut, což je dobré…J…Hned
co nás nabere, jedeme pro kluky, kteří už nedočkavě stepují před Fremie
barákem…J
Naposledy
máváme z okénka Myrtlu, bude nám tak chybět…J…Hrozně
moc, ale už se strasně těšíme do MIAMI!...protože tam to bude neskutečný!...
Tak a jsme na
letišti, zbývá udělat pár posledních snímků se Santou a můžeme se odbavovat…
Vše proběhne
v naprostém pořádku, nikdo nepřesahuje váhu nic…Já, Míša, Ozcan a
Salih…Taková bude naše sestava po dalších 7 dní v Miami…J…
Sedíme
v letadle, náš let bude trvat hodinu a půl…Usínám…Přece jenom, pořád
nejsem ve své kůži a prášky, co beru, mě většinou pěkně uspí…J…Ale bavíme se, fotíme,
co to jde…Začínají nám PRÁZDNINY!...Myslím si, že poslední v našem
životě…Měsíc nic nedělání, ježiši to bude paráda…J…
Přilétáme do
MIAMI….!!!!!!....A jestli jsem vám pořád tvrdila, jak miluju Myrtle Beach,
myslím si, že MIAMI budu milovat ještě 100 krát víc…Ty palmy, ten vzduch, všude
všechno upravené…Přesně jako v televizi…Nedivím se, že každá celebrita tu
má postavené letní sídlo…:D
Jsme na
letišti, všechno vypadá nádherně, jsme nadšení…Už se jen potřebujeme nějak
dostat do našeho hotelu, kerý máme už zarezervovaný a zaplacený…Místní pánové
nás posílají na autobus číslo 1, nástupiště nacházíme téměř bez problému…Super,
čekáme jen chviličku a přijíždí autobus, do kterého se rveme i s našimi
kufry…:D…Za volantem sedí černoška, která ale nevypadá moc přesvedčivě a když
se jí ptáme na cestu na Collins Avenue, jen mele něco ve smyslu, že tam jede,
ale nic víc…Okay, když tam jede, tak je vše v pořádku, sedíme
v autobuse…Sem tam vidíme přistoupit nějaká individua…Je to tu opravdu
odlišné, než v Myrtle Beach…MYrtle Beach byla asi spíš taková vesnička,
kde každý měl rád každého…Nikde žádný bezdomovec…A tak…Tady to začne být teprve
vzrůšo…J
Přijíždíme na
konečnou stanici…No, ale co teď?...Mapy na googlu a navigace nám ukazuje, že
jsme úplně v prdeli…Než tam, kde bychom měli být…Vystupujeme, protože
vystupují všichni…A běžíme s Ozcanem na informace, kde sedí zase jedna
nabručená paní a moc nám toho teda nevysvětlila…Jen, že se musíme vrátit zpátky
číslem 1 na letiště…Proč jako?...Nechápeme, ale asi jsmetedy zřejmě sedli na
špatný autobus…Vracíme se zpátky s tou samou paní na letiště…No, ještě, že
to nemusíme platit znova…
A jsme zpátky
na letišti, kupodivu…Vedro jako prase, ale vzduch je tu jiný než v Myrtle
Beach…Za chvíli asi začneme být odborníky na přímořský vzduch…:D…
V autobuse
nám nějací lidé podávají informace, že to máme zkusit vlakem, že to pro nás
bude peněžně i časově výhodnější…Což si ale nemyslím…:D…No nic, jdeme se zeptat
na informace na letiště….Tam nás pán posílá na vlak, ale pořád se mi to nezdá,
tak mu oznamuji místo, kam se chceme dostat a ptám se na to, co je pro nás
nejvýhodnější…Tak nám říká, že autobus a že číslo 1…No tak to se zbláznil
ne?...Vysvětlujeme mu naší situace, že jsme cestu už absolvovali dvakrát a
opravdu neradí bychom to zopakovali…:D…Pán nás chvíli lituje, ale pak nám
dopodrobna vysvětluje, co a jak…
Takže znovu
jdeme na autobus číslo 1…:D ale tentokrát nasedáme na trochu odlišný…Stejné
číslo, ale prostě odlišný…:D…Je to opravdu na delší povídání…Sedíme, jedeme,
asi hodinu…Už jsme opravdu unavení, ale vypadá to, že jedeme správně…
Když dorazíme
na transfer, přesedáme na další autobus…Řidič je jeden bílý Američan, tak si
říkáme, jak bude milý a ono pěkné prd…Skoro nás seřval na dvě doby, proč nemáme
připravené peníze, že musí spěchat a nemá čas na nás čekat…Přitom tento přestup
měl být zadarmo…To si fakt nevyberete…Měníme rychle peníze a platíme, nasedáme
a jedeme…snad správně…
Po 10ti
minutách začne být v autobuse nesnesitelná zima…To je přesně něco pro
mě…Ach jo…Oblékám na sebe, co jen unesu…Venku asi 60 stupňů a já tam sedím jak
nabalený lední medvěd a celá se klepu…Ni nevnímám ty krásné palmy a všechno
okolí, to si nechám, až budu sedět pěkně někde v teple a budu
najedená…nikdo jsme od rána nejedli a cestováním autobusy jsme strávili si 3
hodiny navíc…:D…Skvělé…:D…
Když už jsme
dočista zmrzlá jak sobí hovno, jsme na místě…Vystupuji z autobusu a hned
dostávám ránu jak prase…Ráno od toho horkého počasí…Hlavně, aby se nezhoršil
můj zdravotní stav, nic jiného si nepřeju…J
Řidič se
v závěru ukázal jako docela sympaťák, zastavuje nás na naší cílové
stanici, 63. Collins Avenue a dokonce nám i zamává…:D…
Přicházíme do
hotelu 10 minut před druhou hodinou, ale až ve 3 máme check in…Naštěstí náš
pokoj je už připraven…Super…J…Jdeme
do pokoje 121, kde na nás čekají dvě velké postele, koupelná, malá kuchyňka a
šatna…J…
Pokládáme kufry
na zem a rychle pádíme na jídlo, protože skoro umíráme….Hned na recepci nám
paní řekla o dobré místní restauraci…Jdeme tam, jenže je tam plno, takže máme
smůlu…Ale hned vedle našeho hotelu objevujeme místní krámek, kupujeme dvě large
pizzy, jednu sýrovou a druhou pepperoni…Hmmm dobré…J…Pizzy neseme svižným krokem
domů, načínáme kolu, naléváme si a začínáme hodovat…Hmmmmmmmm…
Probouzím se
asi za 45 minut, krásně vyspaná a cítím se líp…Nezbývá nic jiného, než vzbudit
Ozcana se Salihem, natáhnout si plavky a jít k moři…
BOMBAAAAAAAA!!!!!!
Nikdy jsem neviděla hezčí a čistější moře, než je tady na MIAMI BEACH…Nádhera,
opravdu moc…
Hned skáčeme do
oceánu, voda je jako kafe…Opravdu se to nedá srovnávat s oceánem
v Myrtle Beach…Jsme opravdu nadšení…Skotačíme ve vodě, fotíme se, hrabeme
se v písku a připadáme si, jako bychom byli na Karibských plážích…J Je to super…Akorát
počasí se schyluje k nějaké bouřce…Přece jenom je září a na Miami Beach
začíná období hurikánů apod…:D
Po dvou
hodinách blbnutí jdeme zpět do hotelu, osprchovat, převléknout a můžeme vyrazit
na nákup…Že bychom také vyzkoušeli něco jiného, než LION?...Informace o
nákupech dostáváme na recepci a vydáváme se dlouhých 6 bloků do velkého
supermarketu…J…
No co vám mám
povídat, krásný…krásný supermarket, krásné všechno…Opravdu vím, že si Miami
zamiluju stejně jako Myrtle Beach, i když jsou to dva úplně odlišné světy…
Nakupuje co nás
napadne, těstoviny, něco na snídani, vajíčka, sýr, polívky…Klasika, studentský
jídelníček…J…
PO chvíli mi
zase začíná být nesnesitelná zima, všechny klimatizace bych vypla a byl by
klid…:D…
Vracíme se domů
s nákupem, vaříme si čaj…Povídáme si a říkáme si, že pro dnešek by to asi
stačilo…Takže já tu teď sepisuji blog a ostatní koukají na televizi a čekají na
mě, až dokončím své dílo a půjdeme hrát karty…
A zítra ráno na
tu nejúžasnější pláž pod Sluncem…
MIAMI
BEACH!!!!!!...:-)…ohhhh yeeeaaaah….:)
Žádné komentáře:
Okomentovat