Ráno se
probouzím s bolestí v krku…Opět…Ach jo…A ne s žádnou malou…L…To je z toho autobusu
ze včera, jsem se tam 30 minut klepala jako ratlík, a hned na to ven do ejméně
50 stupň na sluníčku…Ještě jsem se o tom bavili s Míšou, že je divné, že
máme tak odolný organismus…:D
Pro ty, co mě
znají, nemusím asi zmiňovat, že chřipky a podobné choroby přecházím s úsměvem
na rtech a s narvaným kapsami různými medicínami…Jsem takový samoléčitel…Naposledy
jsem si nasadila antibiotika, ale dnes s nimi ještě počkám…Přece jenom mám
strach z toho, že bych nemohla na sluníčko…nebo jako mohla, ale co by to
se mnou udělalo to nevím…
Mamka mi rychle
na whats appu radí, nalokej se pořádně slané vody…Hmmm dobrý nápad…:D…
Ráno ale ještě
jedeme nakupovat, do autobusu jsem ale vybavená sakem, takže je mi pěkné teplo…Beru
paralen plus, ten většinou taky zabírá na všechno a pokud to není angína, tak
to zabere…J…
Ráno jdeme na
autobus, ten nám přesně jako včera ujede…:D No co to sakra je?...Konec sezóny a
autobusy najednou jezdí přesně, jenže my na to nejsme moc připraveny…:D…
Abychom si
zkrátili hodinové čekaní, jdeme do break roomu, kam za námi za chvíli přijde
Ozcan…Ten za námi byl už ráno asi v 8, protože se celej chudák osypal, tak
jsme přemýšleli, jestli nepojedeme do nemocnice rovnou spolu…Ale není to tak
zlé…Asi jen nějaká vyrážka z blíče (bělidla) a ještě v kombinaci s potem…Teda
taková je moje domněnka…To ze včera se nadejchal tohoto blíče tak, že celý den
nemohl nic jíst ani pít, to přešel s úsměvem…:D…Ale z pár pupínků má
strach…
Když už konečně
nadešel čas jít na autobus, opuštím break room, kde se s námi velkým a
pevným obětím loučí JAMES, můj nejoblíbenější houseman…J
Jedeme do DRESS
FOR LESS, kde už jsme jednou byly…No zas jsem se rozšoupla, kupuji si šaty,
pyžamo, trika, no hned se cítím líp…Bolest v krku ani nevnímám, je mi
opravdu dobře…:D…Míša si kupuje spodní prádlo, o kterém slyším, kudy chodím…:D…Mám
takový pocit, že to ve Victorii Secret v New Yorku zkoupíme všechno…:D…
Pak skočíme
ještě vedle do TJ max, tam si kupuji parfém za směšnou cenu a Míša zvolila
luxusní sluneční brýle GUESS…J
Pak se zase ale
vracíme do DRESS FOR LESS, musíme koupit Ozcanovi něco k narozeninám,
jelikož je budeme slavit 15. září, pěkně
i se Salim v Miami…J…Je
ujetej na Tomiho Hilfigera, takže volba peněženky této značky je jasná…:D…A za 14
dolíků, nekup to…:D…
Po pár hodinách
nakupování jedeme zpátky…Už je mi opravdu líp, nebo jak jsem zaměstnaná vším
tím nakupováním, tak bolest nevnímám…:D…Jen co přijedeme domů, já si balím
svoje saky paky, jdu k bazénu, Míša skypuje s Tomášem…J…Ležím tam asi hodinu a
úplně si to neužívám, jako vždycky, takže jsem ráda, když mě budí Ozcan, který
je ještě v pracovníma jen se mě přišel optat jak se cítím...a jdeme si
sednou do stínu na schody u Villa 2…J…Po
chvíli Ozcan musí jít zase pracovat a já jdu zase k bazénu, kde už leží
Míša…Dneska jí telefonování netrvalo jako vždy 6 hodin, ale jen 3…:D…
Ležíme, smažíme
se, je mi dobře…Po chvíli se rozhodneme jít si koupit něco dobrého, mám hroznou
chuť na něco ledového…Míša má hlad…
Mě bohužel
přešla chuť k jídlu a když se mě Ozcan zeptal, jestli se mi náhodou
nezmenšilo břicho, říkám si, že je zle…Potřebuju doplnit svůj cheddar cheese…Ale
tělo říká něco jiného, nemůžu…Takže si dávám frozen drink STRAWBERRY…A Míša
cheese pizza, cheese cake a čokoládové mlého…:D…Jindy bych jí hrozně záviděla,
ale teď? Jen na to koukám a usrkávám svůj drink, asi je něco se mnou špatně…L
Kolem 5 hodiny
se zvedáme od bazénu, protože máme v plánu jet do města, vyfotit nějaké
fotky…Už teď jich mám jen na svém foťáku asi 1300…:D A to jsme teprve v Myrtle
beach…:D…
Město na večer
je super, vidíme západ Slunce, krásnou pláž…Krásné baráky, krásné centrum,
které mi bude tak moc chybět…Asi jsme tam nasposledy…L…Neee zítra ještě pojedeme do
luxusních bazénů v centru, protože tam má Ozcan svého šéfa, o tom už jsem
vám asi říkala…J…
Ty auta ,
atrakce, pořád mi to přijde neuvěřitelné…A to už jsme si říkali, že jsme si na
tohle všechno zvykli…Ale nezvykli, ještě by to chtělo tak rok…A to, co nás
teprve čeká v Miami, to bude mazec…Už se tááák těšííím, ale na druhou
stranu i netěším, že budu muset opustit Myrtle Beach…Jako bych opouštěla část
svého já…Určitě velká část mě tu zůstane napořád…J…
Když přijedeme
domů, mám hroznou žízeň, takže vyrážím s Ozcanem do break roomu, Míša
zatím jde sepisovat blog…J…
Asi po hodince
jsem ale tak unavená, že si musím jít také lehnout…Člověk má pocit, že když je
tady posledních pár dní, musí si vše užít naplno…jenže já si tu vše naplno
užívám celé tři měsíce, tak nevím, co mám teď dělat víc???...Kord když už jsme
tu zbyli skoro sami…Bez Poláků, Soni, Martina…Ale myslím si, že odpočinek mi
akorát prospěje, takže následuji Míšu do postele…J…
Ještě předtím
tedy rozbaluji svůj nový extra kryt na můj nový extra telefon (který je zatím
na poště, musím si tam pro něj v pondělí dojít) a jsem jak jinak než
nadšená…J…
SEE U MYRTLE BEACH...:)
Žádné komentáře:
Okomentovat