POSLEDNÍ
PRACOVNÍ DEN…Jak se cítím?...Ani nevím..od všech známých z hotelu jen vím,
že to bude asi nejnáročnější den, co kdy byl…Tolik check outů, se z toho zblázníme…
Ale co vím
jistě, když uvídím na svém papíru NORTH TOWER a 6 check outů, tak visím na
prvním lustru, který tam potkám…:D
Včera jsme toho
moc nenaspali, protože jsem se samozřejmě zakecaly s Poláky, Soňou a
Martinem…:D…Trochu si říkám, že jsem taky nezůstala doma, jako Míša, ta bude dneska
plná energie…:D…Ale není…:D
Ráno se najíme
a pak jdeme do Lionu, pro energeťáky a nějaký dobroty, bude to dlouhý den…:D
Včera jsem se
už vyfotila s kým jsem chtěla, takže dneska mám foťák v kapse, jen
pro nějaké momentky…:D…Beru papír, chvíle napětí a je to SOUTH TOWER, 6 check
outů, nějaký stay overy, trash and towels…Vypadá to, že to bude v pohodě…J…Míša vyfásla North
tower, to je trochu horší, ale Wanda vypadá dneska v pohodě a říká jí, že
co stihne, to stihne…:D…Taky dobrý…J
Pracuji úplně v klidu,
vzpomínám na první den, na všechno, co se nám tu přihodilo, až mi je trochu
smutno, že mým posledním dnem v práci není nějaký busy day na Northu…Chybí
mi…:D…
Ozcan mi
pomáhá, děláme check out za check outem, pak jdeme pěkně na obídek, poslední
den si opravdu užívám…J…
Mám před sebou
poslední 2 check outy, Ozcanovi není nějak dobře, takže ho raději posílám do
postele a ne drhnout kuchyně…:D…Spí…A jen se přemisťuje po check outech…
Když mám před
sebou poslední pokoj, jen trash and towels, říkám si, že si to pěkně naposledy
užiju, jenže v tom na mě naběhne JANET, supervisorka ze South toweru a íká
mi, že WANDA zase do vysílačky řvala, že musí všichni končit…No to je teda
hezký, jsou tři hodiny a všichni půjdou domů…Ale co…Aspoň nebudu mít čas na
nějaké dlouhé loučení…No ale omyl…
Přicházím i se
svými milovanými kbelíky na housekeeping, kde mě v okně už zpovídá
Jennifer, kdy odjíždím atd…No a dopadne to tak, že jsem s Jennifer a
Wandou v kanceláři…Wanda mi děkuje za odvedenou práci, že prý jsem opravdu
HARD WORKER a že bylo jejím potěšením mě poznat…I když na Wandu všichni
nadáváme, s těží zamačkávám slzu…J…
Jennifer i
Wanda, mě objímají, jako by mě posílaly někam na vojno, nechybí ani pár fotek,
kdy se při focení ale musím omluvit za to, že jsem celá mokrá…Wanda mi s úsměvem
říká, Ohhhhh baby, já vím, byl to dneska těžký den, sorry…
Nevěřím
vlastním uším…:D…
Naposledny obě
obejmu, a odcházím ne s pocitem radosti, ale spíše se smutkem, který si
odnáším i domů…Je konec…Konec všechno, nikdy neuvidím tyhle lidi, nikdy už
neuslyším ty věčné proslovy paní Wandy, ach jo…Šťastná opravdu nejsem…
Ale přejde mě
to, protože myslím na to, co nás čeká ten další, poslední měsíc…Bude to bomba…J….
Míša ještě doma
není, ale těším se na její pocity…J…A
poté máme v plánu vyrazit společně do TAGERU, něco málo koupit…Ale ne na
dlouho, protože večer je rozlučka se Soňou a Martinem, kteří nás opouštějí už
zítra!!!...:( Nemůžu na t o zatím ani myslet…L
Míša přichází z práce
a vypadá šťastně, že je po všem…:D…Asi to tak neprožívá jako já, tím lépe pro
ní…J
Do Tangeru se
jí ale nechce, takže jedeme sami s Ozcam…A veze nás tam Santa, který nás
mě vyzvednou v 5:30 a nečekaně přijíždí v 6:30…Člověk by ho někdy
fakt zabil…
V tangeru,
jelikož je dneska v Americe svátek práce, by měly být údajně ty největší slevy,
co kdy byly…Ale ty tedy nějak nevidíme…Ale i tak je to všechno levné, takže si
kupuji novou peněženku GUESS, člověk prostě neodolá…:D…
Jo a málem bych
zapomněla, než jsme odjeli do Tangeru, tak jsem si konečně na ebay vybrala svůj
nový telefon, tak ještě aby přišel a bude to paráda…:D
No nic, něco
málo pokoupíme a pak už spěcháme zpět na párty…Santa měl pro nás přijet v 7:50,
a nečekaně přijel sice pozdě ale ne o tolik, jen o 40 minut…:D Mám chuť ho
zabít…Míša na nás už čeká doma celá připravená…J
Chce to
PAINTING na obličej ( tahkle PAUL nazývá make – up)…A může se vyrazit…
Ozcan se staví
doma, převlékne se, my s Míšou jdeme mezitím nakoupit, kupujeme housky,
kuřecí kousky, limetková piva a je nám hej…:D…
Klaudie, Paul,
Ozcan, Míša, Soňa, Martin, turkyně, Yurda, Jeorge, který taky dneska odjíždí…Prostě
asi všichni pohromadě…J..Loučení
s Martinem a Soňou bude opravdu těžké…A proto se neloučíme a domluvili
jsme se, že se půjdeme podívat ráno společně na východ slunce…J…ten bude přesně v 6:51…
Proto je
nejvyšší čas párty ukončit kolem 3. hodiny ráno, ať se alespoň trochu vyspíme…J…
Míša odjíždí na
Ozcanovo kole, já ještě zůstávám na zbylé dvě hodiny, co nám scházejí k dalšímu
setkání…A to je vlastně už příběh na zítřek…J
Všichni
uleháme, ale nikdo pořádně nespíme…Barbecue
bylo skvělé, jako vždycky, jen plné vzpomínání…L
Všichni jsme se
shodli, že tohle léto, co jsme tady zažili, je to nejlepší v našich životech
a ty zážitky, zkušenosti, různé situace a lidi, které jsme tu potkali, NIKDY
NIKDO nemůže vymazat!...:)
Žádné komentáře:
Okomentovat