Přesto, že je
dneska 13. července, v Americe se s číslem 13 setkáte jen
zřídka…Nemají tu 13. patra, v letadlech chybí sedadla číslo 13 apod.
Američani jsou totiž hrozně pověrčiví…Tak snad to dneska všichni ve zdraví
přežili…J
My jsme to
nějak přežili v práci, zase jsem se pobavila s našimi tureckými
přáteli, a se všemi celkově začíná být hodně veselo…:D Za chvíli se tam člověk
do tý práce bude snad i těšit…:D…I když za Míšu mluvit nemůžu, její smutný
pohled, když vyfasuje papír, se nedá přehlédnout…:D...Já už se jen směju…:D…
Po práci jsme
si lehli na chvilku k bazénu, ale nějak se nám zatáhlo, tak jsme se
rozhodli jet nakupovat, do obchodního centra, kde jsme už byli, protože na to
největší nákupní centrum potřebujeme celý den volna, a to jaksi nemáme…:D…
Jdeme rozměnit
peníze na autobus, kupujeme si nanuka, aby se dalo přežít to neskutečné dusno a
v tu ránu vidíme našeho supervisora v autě…Přátelsky se nás ptá, kam
jdeme, říkáme, že na autobus do obchoďáku…Supervisor, jmenuje se Luis nebo tak
nějak, černé pleti, je tak hodný, že nás tam vezme…J…Tím jsme ušetřili nejen
peníze, ale i čas…J…
Nooo a já jsem
se rozhodla si dneska udělat radost, já vím, že si jí tu dělám pořád a radost
mi dělá už jen to, že tady můžu být, ale prostě musím si něco koupit…:D
:D…Kupuji dvoje kraťasy, dvoje boty, triko…A peněz jsem tam nechala, jako u nás
za jednu botu… :D :D :D No nekup to! ….
Po cestě domů,
jsme hrozně unavené, usedám k počítači, s tím, že dojednáme detaily
naší zítřejší beach party, ale asi se půjdu ještě na chvíli provětrat ven
s kamarády turky…:D…
………Žádný asi,
ale určitě! :D Osiřela jsem tu, Danuš šla za Turky a já si udělám romantiku
sama s nějakým dobrým filmem…. pořád lepší, než romantika s Turkem :D
alespoň pro mě…. Danuš mě ujišťuje, že to nebude žádná romantika, že jdou dva Turci a ona sama a ve třech se přece romantika dělat nedá. Ale víme svý.... :D Podrobnosti o událostech dnešního večera vám sdělíme opět až
zítra. Zatím bye bye J
Žádné komentáře:
Okomentovat